Pokud chcete, aby vám v lednu vykvetly hyacinty a tulipány zasazené na podzim do misek, tak je ideální čas přinést je do teplejšího prostoru. Vhodná teplota je kol. 12-16^oC. Při vyšších teplotách se moc vytahují do výšky. Ideální je vlhkost vzduchu kolem 85%.

Přenášejte rostliny, které mají základy květenství již mimo cibuli. Rostliny musíme udržovat ve tmě. Stačí je překrýt kornouty z tvrdšího papíru, které nepropouští světlo. Musíme je důkladně zalévat, aby vykvetly! Nepřihnojujeme. Živiny rostliny čerpají ze zásob z cibule.

Od přenesení do teplejších prostor trvá rychlení 3-4 týdny.

Kornouty sundáme, až špičky květenství dorostou ke špičkám listů. Pak už se brzy můžeme těšit z krásných květů!

Červec paprsčitý na listu orchideje

Důrazně jsem varovala v předchozím příspěvku před zavlečením chorob a škůdců do domácnosti s novými rostlinami.

Co mně ovšem nenapadlo je, že i na ovoci z obchodního domu je možné přinést si zákeřného nepřítele. Jaké bylo moje zděšení, když jsem na stopkách právě koupených banánů našla dospělce červce paprsčitého! Škodí sáním a v případě přemnožení je schopen rostliny úplně zlikvidovat.

Je to poměrně častý škůdce na pokojových rostlinách, kterého je obtížné se zbavit.

Především proto, že jeho tělo je pokryto voskovou vrstvou, která jej chrání před postřiky. A tak je třeba používat systémové insekticidy, které pronikají do rostliny a tak je červec spolu s rostlinnými šťávami nasaje.

Možná upozorníte na biologickou likvidaci, ale na trhu zatím nejsou patřičné přípravky. Usmrcování rozmáčknutím je nedostatečné, protože červec tvoří kolonie, nachází se i pod povrchem substrátu a saje i na kořenech rostlin.

Další potíž je v tom, že třeba na rozdíl od puklic je poměrně čiperný a rozlézá se po okolí napadených rostlin. Takže je třeba likvidaci provádět opakovaně a trvá dost dlouho, než se jej zbavíme.. Pokud stojí rostlina na parapetu, tak je nutné umýt saponátem celý parapet, žaluzie i okno. A tuto očistu musíme také opakovat několikrát.

Někdy koupím i méně zralé ovoce, které nechávám dozrát na okně v těsné blízkosti pokojových rostlin. Po této zkušenosti už to dělat nebudu. Kdo se setkal s invazí tohoto škůdce, ten mi dá za pravdu, že zbavit se ho, je téměř nemožné.

Proto prohlížejme i ovoce a zeleninu, kterou si přinášíme domů.

Přeji vám co nejméně nezvaných hostů!

Výběr vánoční hvězdy

Správně pryšce Euphorbia pulcherrima (syn. Poinsettia pulcherrima), který se již od konce listopadu začíná objevovat v obchodech.

Zde několik tipů na zdařilý nákup:

1. V obchodě si vyhlédneme dobře rostlou rostlinu, která ještě nemá otevřené pravé květy (ve svazečku, malé žluté).
2. Zkontrolujeme vlhkost substrátu. Ten má být mírně vlhký. Vánoční hvězda nesnáší přeschnutí - špatně zalévaná rostlina by vám mohla brzy uhynout.
3. Důkladně rostlinu prohlédneme, jestli není napadena chorobami a škůdci a je celkově vitální. I při minimálním podezření na zdravotní potíže – nebrat! Hrozí vysoké riziko zavlečení chorob a škůdců a úspěch bývá minimální!!!
4. Nezachraňujme podezřelé jedince ve slevě ani nekupujme ty vystavené venku, nebo v chladném stánku!!! Rostliny mohou nachladnout a pak v teple shodit listy.
5. Rostlinu si necháme důkladně zabalit, aby ji nepoškodil mráz. Po přinesení z obchodu rostlinu necháme stát alespoň 2hod. v papíře, aby se aklimatizovala.
6. Po vybalení ji ještě jednou důkladně prohlédneme, abychom si domů nezatáhli choroby a škůdce! Nepodceňujme toto riziko. Ideální by bylo rostlinu umístit na několik dní do karantény, aby měli případní nezvaní hosté čas se pomnožit a projevit tak svoji přítomnost a mi je mohli včas zneškodnit.
7. Pokud volíme okrasný vnější obal, tak okolo květináče má být prostor cca 1cm, aby ke kořenům mohl vzduch.

O dalších tipech na pěstování se dočtete v článku Pěstování vánoční hvězdy.

Obrázek je z šikovného webu http://urbangardencasual.com.

Labutě v Hluboké nad Vltavou

Stávající budky sejmeme ze stromů. Vyčistíme a vydesinfikujeme prolitím vařící vodou.

Nové budky vyrobíme sami, nebo je koupíme již hotové.

Pěkné návody na výrobu budek:

http://mm.denik.cz/56/ff/ptaci_budka2.jpg

www.ceskykutil.cz

Vše o českém ptactvu a o ptačích budkách naleznete na stránkách České společnosti ornitologické.

Píďalka podzimní v akci

Píďalka podzimní je obávaný škůdce ovocných stromů, který způsobuje až holožíry.

Ochrana je poměrně jednoduchá a ekologická - na kmen se instalují lepové pásy, přes které samičky píďalek nepřelezou do koruny. Pásy se musí během roku stále kontrolovat, jestli lepí a nejsou zaneseny listím apod...

Vlnatka krvavá na jabloni

Další obávaný záškodník je vlnatka krvavá. Název je naprosto výstižný. Tvoří bílou vlnu a po rozmáčknutí rudé fleky.Škodí sáním a přenosem chorob.

S ochranou je nutné začít už v listopadu. Larvy vlnatky se na zimu stěhují ke kořenům, proto k nim sypeme prachové vápno, které je zahubí.

Více najdete třeba na www.skudci.com

Mrazovým trhlinám na kmenech stromů předejdeme, pokud je natřeme vápenným mlékem, které sníží ohřívání kmenů až o 5^oC. Ještě účinnější je opření prkna z jižní strany - sníží teplotu přehřátí až o 15^oC.Trhliny vznikají při zahrátí kmene sluncem a následném zmrznutí.

V listopadu, po opadu listů, se provádí ještě asanační postřik měďnatými přípravky proti houbovým chorobám. Stříkají se stromy, keře i opadané listí.

Celer na záhonku

V listopadu rychle sklidíme co zůstalo z října: mrkev, celer, kořenovou petržel, čínské zelí, pór.

Výbornou metodou skladování je napíchání kořenové zeleniny do hromady písku ve sklepě.

Před uskladněním kořeny nikdy neumýváme, pouze je nahrubo očistíme od zeminy.Listy mrkve, celeru a petržele neřežeme, ale ukroutíme.

Na záhonech zůstávají zimní odrůdy růžičkové kapusty, hlávkové kapusty, salátu. Je vhodné je chránit před holomrazy mulčem z listí nebo smrkového chvojí.

Krmítko

Začneme přikrmovat volně žijící ptáky, aby si zvykli chodit na naši zahradu.

Jsou nenahraditelnými predátory hmyzu a i v zimě ledacos uloví.

Krmíme pouze potravou určenou ptactvu! Můžeme koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků.

A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme?

Ovšem, pokud už začneme s krmením, měli bychom také vytrvat.

Celá řada druhů ptáků je teritoriální. Navyknou hledat si potravu na určitých místech, ty si vyznačí jako své teritorium a pokud tam najednou potrava není, musí oblétavat okolí a narušovat teritoria jiných jedinců. To vede ke střetům a prohrávající často umírá hlady.

Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě, jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření.

Králíci v kotci. Zajíci se špatně fotí.

Je čas na podrobnou prohlídku dřevin na zahradě.

Zkontrolujeme úvazky k oporám. Dbáme na to, aby nebyly příliš volné, nezarůstaly do kůry ani kůru neodíraly.

Popínavé dřeviny přivážeme a ořežeme uschlé části, s řezem počkáme na předjaří.

Sloupovité kultivary jehličnanů koncem listopadu v koruně svážeme tak, aby je případná bohatá sněhová nadílka nerozlámala.

Pokud na zahradě řádí zajíci, tak nezapomeneme obalit kmeny králičím pletivem až k zemi. Drátěný plot by měl zasahovat až 20cm pod zem, aby se nepodhrabali!

Pokud naše zahrada sousedí s volnou krajinou (polem, lesem) můžeme zvěři za plotem (v dostatečné vzdálenosti) v tuhých zimách přilepšit senem, ovocem, ořezanými mladými větvemi a pod. a tím je odlákat od zahrady. Kůra a větve stromů je pro ně zpravidla krajním způsobem, jak zahnat smrtící hlad.

Zimostráz pod sněhem

Průběžně kontrolujeme stálezelené drřeviny listnaté i jehličnaté. V případě prosychajícího substrátu a bezmrazého počasí je důkladně zalejeme.

V zimě totiž zpravidla nezmrznou, ale uschnou!

Z jehlic a listů se neustále odpařuje voda, kterou ze zmrzlé půdy nemohou doplňovat. Proto stálezelené dřeviny trpí nejvíce za slunečných dní s mrazy, bez sněhové pokrývky. Pomoci jim můžeme důkladnou zálivkou na podzim, kdy si rostliny mohou vytvořit určitou zásobu vody a potom i zálivkou za bezmrazých suchých dní v zimě. Pomocí jsou i zástěny chránící dřeviny před zimním sluncem. U přízemních druhů pomáhá překrytí chvojím.

Pokud si chceme tuto práci a starost ušetřit, vysazujeme dřeviny na vhodná stanoviště, popřípadě se rovnou vyvarujeme nákupu těchto druhů.

Kromě stálezelených jsou na holomrazy citlivé i některé opadavé keře. Zpravidla ty, které pochází z teplejších oblastí, nebo z míst kde jsou zimy bez sněhu vzácností. Jsou to především dřevité pivoňky (Paeonia sp.), ibišky (Hibiscus sp.), tamaryšky (Tamarix sp.) a komule (Buddleia sp.). Chráníme je mulčem z listí, nebo kompostu o vrstvě 20cm v prostoru předpokládaných kořenů a u krčku rostlin.

Velkokvěté popínavé plaménky (Clematis sp.) mulčujeme nejčastěji slámou a je vhodné obalit i nadzemní část až do výšky 1,5m.

Živé ploty z jehličnanů můžeme ještě v listopadu seřezávat.

Jezírko v noci

Do zahradního jezírka vložíme trsy slámy tak, aby hladina úplně nezamrzla. Umožníme tak pronikání vzduchu do vody a zároveň ochráníme i konstrukční fólie.

Vodní rostliny ošetříme podle nároků jednotlivých druhů. Choulostivé odneseme do sklepa, odolnější dáme do hlubších partií jezírka (80cm a více) a plně mrazuvzdorné necháme být.