První sněženky 2010

Na Jižní Moravě, na vyhřátých místech už slezl sníh a vykoukli první poslové jara. Cibulnatá sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a hlíznatý talovín zimní (Eranthis hyemalis).

Ještě se neotevřel, ale už tu je... talovín

Nastal vhodný čas na rozsazovánísněženek. Ideálně by se měli přesazovat až ve stádiu klidu, po zatažení a zaschnutí listů, ale to bývá problém s jejich lokalizací v porostu.Takže pokud jim zajistíme vhodné podmínky, můžeme je rozsazovat už teď.

Rostlinky opatrně vybereme ze země, aby jsme nepoškodili kořeny a cibulky a co nejdříve zasadíme. Nesnáší proschnutí kořenového balu! Mají sice cibulku krytou šupinou, ale ta rychle osychá a málo chrání. Vysazujeme v různých vzdálenostech, aby výsadba vypadala přirozeně. Po výsadbě důkladně zavlažíme a povrch půdy namulčujeme, aby nedocházelo k nadměrnému výparu z půdy.

U talovínu musíme počkat až na zatažení do hlízy, kterou pak vyjmeme z půdy a uskladníme v rašelině. V září hlízy rozdělíme, rány ošetříme dřevěným uhlím a vysadíme do hloubky 6 - 7 cm.

Tip: Chceme-li mít drobné cibuloviny v trávníku, tak jim vybíráme místo pod stromy a keři v místech, kde brzy roztává sníh a kde je dostatek vlhkosti a humózní půda. Místa sečeme až po seschnutí listů, které tak oznámí, že se cibulka zatahuje k letnímu spánku.

Pozor: Pokud sníh ze záhonů trvalek již slezl, tak bedlivě hlídáme aktivitu pod krytím (chvojím, listím, kompostovou vrstvou, tkaninou) - aby jsme krytí včas odstranili a schované rostlinky se zbytečně nevytahovaly za světlem.

Domeček pro hmyzí predátory

Na zahradě jistě všichni uvítáme pomoc s likvidací škůdců, zvláště pokud nechceme používat chemii. Pomoci nám může celá řada živočichů, mezi nimi je nejpočetnější skupinou hmyz. Řadí se sem nejrůznější parazitické vosičky, lumci a lumčíci, jejichž larvy se živí jiným hmyzem, především různými housenkami.

Dále uvítáme výkonné opylovače, bez nichž by nebyla úroda hmyzosnubných rostlin. Nejčipernějšími jsou čmeláci a včely samotářky, pomineme-li včelí roje.

Jak přilákat hmyzí predátory a opylovače do zahrady?

Nejlépe tak, že jim nachystáme kvalitní ubytovnu.

Tu umístíme nejlépe na jižní stranu, kam svítí dlouho slunce a kam neprší.

Komůrky nečistíme - hotýlek bývá vytížen po celý rok. Nový host si uklidí sám.

Všem hoteliérům přeji bohatou návštěvnost!

Luxusní hotel

Hotýlek v zahradě ZŠ Údlice, Chomutov

Zdroj: www.umweltberatung.at

Srovnaná hromádka dříví

Můžete i zakoupit již připravený domeček

Anglický domek

Postačí i jednodušší varianta hmyzího domečku

Na úrodu už je založeno od loňska

Pokud máme více ovocných stromů a bojíme se, že bychom nestihli provést řez v březnu, tak se do něj můžeme - za bezmrazých dní - pustit už teď. Pokud máme jen pár stromů, počkáme do března.

Řežeme především jádroviny - jabloně, hrušně, kdouloně, mišpule a bobuloviny - rybíz, angrešt, josta.

NEŘEŽEME: ořešák (nesnáší zimní řez), peckoviny (třešně, višně, švestky, meruňky, broskvoně, mandloně) - ty řežeme po sklizni, stejně jako lísku, maliníky a ostružiníky.

Nezapomínáme, že řežeme pro budoucí úrodu - o té letošní je už z velké části rozhodnuto od loňského léta a podzimu, kdy se zakládaly květní pupeny.

Tipy:

• Pokud jsme začátečníci, necháme se raději zaučit od zkušeného pěstitele. S příručkou to jde také, ale pamatujme, že nepovedený řez může stromky poškodit nenávratně! Správný řez vyžaduje cvik a pečlivost.
• Používáme jen ČISTÉ a OSTRÉ nástroje!
• Pečlivě odstraňujeme hnízda bekyně zlatořitné - slepené listy, mezi nimiž přezimují housenky těšící se na pupeny.
• Kontrolujeme lepivé pásy proti píďalce podzimní, ty budeme pálit až na jaře - viz. tento příspěvek.
• Pokud jsme to neudělali, tak ze stomu odstraníme i zbylé plody - ptákům již neposlouží a jsou zdrojem moniliózy a strupovitosti. Nikdy je nedáváme do kompostu, ale likvidujeme je viz. tento příspěvek.
• Zkontrolujeme ochranu kmenů před zvěří a před zimním sluncem. Případné poškození ošetříme.

U jednotlivých ovocných druhů a odrůd se řez liší, ale těchto 7 zásad je společných pro všechny:

1. Odstraňujeme vše co roste dovnitř do koruny a zahušťuje ji.
2. Odřezáváme větve křížící se a rostoucí moc u sebe - odpadá ta slabší.
3. Větve překážející provozu zakracujeme, nebo úplně odřízneme.
4. Likvidujeme větve nemocné (rakovina, strupovitost, padlí), nebo slabé.
5. Větve zlomené, nebo nalomené - odstraníme poškozenou část k nejbližšímu vhodnému výhonu.
6. Uschlé větve - mají jinou barvu a loupe se z nich kůra - odstraníme až na větevní kroužek.
7. Vyřezáváme bujně rostoucí výhony - vlky - pokud je nepotřebujeme k obnově koruny.

Rady k jádrovinám

• U jabloní průklest velmi závisí na odrůdě, především její vitalitě a vzrůstnosti - je nutné si zjistit, jak kterou odrůdu řezat. Mohlo by se stát, že nevhodným řezem se z plodného stromku stane zuřivě větvící se koště bez plodů.

• Většinu odrůd prořezáváme každým druhým nebo třetím rokem. Hustě větvící odrůdy, zákrsky, palmety a jiné tvary řežeme i dvakrát ročně.