V listopadu nastal čas postarat se o nářadí a stroje. Vše vyčistíme, seřídíme a potřeme tukem. Nejlépe se osvědčuje technická vazelína. Všechna ostří můžeme nabrousit.

Rada: Nástroje, které "poškozují" rostlinná pletiva (nože, nůžky, pily...) vyšistíme zvláště důkladně. Snadno se na nich přenáší choroby a někdy i škůdci. V zahradnických podnicích se v sezoně běžně několikrát denně desinfikují lihem. V zahrádkářské praxi to není tak nezbytné, ale stojí to za úvahu. Pokud si necháváte zahradu ošetřovat někým jiným, proberte s ním otázku hygieny. Virové, bakteriální a houbové choroby se do rostlin nejsnadněji dostávájí právě přes savý hmyz a špinavé nářadí!

Můžeme si zrovna i udělat inventuru toho, co potřebujeme dokoupit. Nezapomeňte, že v současné době již existuje řada půjčoven nářadí a nemá tak význam kupovat něco, co potřebujete jen sezónně (štěpkovač, aerifikátor, vertikulátor apod.).

Sklidíme postřiky a hnojiva do bezmrazé místnosti. Nejlépe do uzamykatelné skříňky zabezpečené před dětmi!

Pokud jsme to ještě neudělali, tak vypustíme vodu ze všech hadic a trubek, uzavřeme hlavní uzávěr a kohoutky necháme otevřené. Sudy otočíme dnem vzhůru a podložíme tak, aby se nedotýkaly země.

Jablka pana Práška, Borač

Při skladování ovoce se vždy objeví na plodech nějaká ta choroba - nejčastěji hniloba, zvláště pokud nepoužíváme chemii na zahrádce. Abychom nemuseli hned likvidovat všechny i jen trošku napadené plody a měli přehled o skladovacích podmínkách tak použijeme následující pomůcku.

Vybereme jeden napadený plod, obkreslíme permanentní fixou ve vzdálenosti cca 5mm od okrajů skvrnu s poškozením a uložíme poblíž skladovaného ovoce.

Kdykoli kontrolujeme bedničky, podíváme se i na plod, jak vypadá. Pokud se obkreslená skvrna nezvětšuje, pak jsou skladovací podmínky v pořádku. Pokud se choroba šíří, tak musíme zasáhnout. Snížit teplotu skladu, častěji větrat, vyřadit co nejdříve poškozené ovoce.

Phalenopsis sp., botanická zahrada MU v Brně

V listopadu nezapomeneme na pokojové rostliny. Větší jedince opatrně očistíme vlhkým hadříkem. Listy otíráme vždy jedním směrem a to od řapíku ke špičce a pouze ze svrchní strany! Naspodu listů je více průduchů, které by se mohly ucpat a také zde chybí ochranná vosková vrstvička - kutikula.

Menší rostliny osprchujeme vlažnou vodu a necháme je okapat. Pokud je voda tvrdší, tak listy i otřeme, aby se na nich netvořily skvrny vodního kamene.

Všehny rostliny důkladně prohlédneme a v případě výskytu chorob a škůdců jim vyhlásíme válku. Upřednostňujeme přírodní prostředky boje před chemickými. Příliš napadené rostliny zlikvidujeme.

Ošetření rostlin leskem je vhodné jen pro určité druhy! Leskem šetříme a aplikujeme pouze na svrchní stranu listů.

Hnojíme jen opatrně a jen hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku.

Opatrně prokypříme povrch půdy. Přesazujeme zpravidla až na jaře.

Něco málo k objasnění stále používanějšího termínu "floristika".

Floristika je moderní, souhrnné označení, které sdružuje dohromady dvě činnosti:

1. Vazbu květin - jak název napovídá, hlavní technikou je vázání. Pod pojmem "vazba" se myslí rutinní seskupování rostlinného materiálu do předem daných (zažitých) forem. Invence tvůrce se příliš neuplatňuje. Prostor, ve kterém se bude výrobek nacházet, se nezohledňuje. Např. vánoční věnec - v klasickém pojetí - má tělo obalené větvičkami jehličnanu a čtyři, pravidelně rozmístěné, svíčky s přízdobou.

2. Aranžování - je v podstatě umisťování (nejen) květin do prostoru. Používají se nejrůznější techniky pro zhotovení aranžmá. Invence tvůrce je klíčová.

V říjnu je ideální doba na sběr plodů, listů, květů a větviček. Nejčastěji je pouze očistíme a usušíme. Můžeme ale použít i další techniky úpravy aranžovacího materiálu, jako je konzervace glycerinem, síření, ošetření kyselinami, bělení, barvení…

Nikdy nesbíráme chráněné druhy, ani jejich části, ve volné přírodě!!!

Pokud si nejsme jisti, zda není rostlina chráněná, tak si to nejdřív ověříme. Třeba na stránkách www.orchis.cz , kde najdeme i fotografie usnadňující určení druhu.

Velkou pozornost věnujeme kompostu. Zakládáme nové vrstvy, střídáme 15cm odpadní hmoty s 5 cm zeminy. Loňský kompost přehážeme. Dvou až tříletý prosejeme a můžeme použít k pohnojení záhonů a trávníku.

Zbytky rostlin napadené chorobami a škůdci nikdy nedáváme do kompostu! Odvezeme je do sběrného ekodvora, nebo uschlé spálíme. Také je můžeme dát do polyetylenových pytlů, prosypeme páleným vápnem, zvlhčíme vodou a do jara vznikne surovina vhodná do kompostu.

Větve drtíme ve štěpkovači, část si necháme na zatížení hromad listí, na domeček pro ježky a pro aranžování. Štěpkovač si můžeme zapůjčit, nemusíme ho kupovat. Štěpky použijeme jako mulč pod okrasné keře, nebo je spálíme. V kompostu by se poměrně dlouho rozkládaly, ale i tam je můžeme dát.

Listy jinanu dvoulaločného

Čistíme, natíráme, impregnujeme.

Pomalu chystáme krmítka. Můžeme nachystat domečky pro ježky. Stačí větší hromada větví a listí v závětří. Můžeme nachystat i hmyzí hotel pro užitečná zlatoočka.

Také je vhodný čas budovat nejrůznější stavby se základy, ještě než půda promrzne do hloubky. Vhodné je budovat skalky a květinové zídky. Ty si musí před osázením „sednout“ a do jara to stihnou. Ve sklenících vyměňujeme prasklá okna a zatmelujeme spáry. Posledním zeleninám uvnitř mírný mráz neuškodí.

Altán v Luhačovicích

Začátkem října jsme pohnojili vícesložkovým hnojivem s vyšším obsahem fosforu.

Koncem měsíce připravíme trávník na přezimování. Ještě ho naposledy posečeme, železnými hráběmi vyhrabeme. Odstraníme tak posekané zbytky trávy (zabráníme plstnatění), vyhrabeme případný mech (pak i povápníme). Vyhrabeme i větší kaménky a spadané listí.

Můžeme provést provzdušnění a to hráběmi, nebo aerifikátory (otvory 15cm od sebe, do hloubky 8-10cm). Pohodíme prosátým kompostem, nebo směsí substrátů, které namícháme podle kvality trávníku a půdy. Na 100m² použijeme 1 až 2 m³ směsi, tj. vrstvička 1-2cm.

• Základní směs: 4díly zeminy, 1 díl rašeliny, 2díly písku.
• Lehká půda: 4díly zeminy, 2díly rašeliny, 1díl písku.
• Těžká půda: 2díly zeminy, 1díl rašeliny, 4díly písku.

Koncem měsíce pohnojíme draselnými hnojivy, ale nikdy zároveň s vápnem!

Poté stačí jednou týdně odklidit spadané listí. Pokud bychom to nedělali, mohla by nám trávník do jara napadnout plíseň sněžná, které se pod listím výborně daří.

Za mrazu nevstupujeme do trávníku! Polámali by se stébla a trávy by špatně regenerovaly.

Pokud jsme trávník zaseli v září, připadá na říjen první seč – rostlinky mají kol. 10cm. Pokud máme jen těžkou sekačku, tak raději první sečení provedeme ručně srpem, nebo nůžkami na trávu.

Vysazujeme nové ovocné keře. Podle potřeby mírně zakrátíme výhony – důkladnější řez nás čeká až v předjaří! Kompostem pohnojíme všechny.

Naposledy vyčistíme porosty jahodníků, vyplejeme, do řádků dáme kompost, nebo kompostovaný hnůj, zeminu přihrneme k srdíčkům. Je vhodné pohnojit porosty fosforečným hnojivem. Nové výsadby zaléváme a v nepříznivém počasí chráníme textílií, aby do zimy stihly zakořenit.

Všechny ovocné stromy vyhnojíme, namulčujeme vhodným materiálem. Sklidíme všechna jablka a hrušky. Důkladně je přebereme. Uskladníme jen zdravé neporušené plody. Naskládáme je do čistých bedýnek a nemícháme jednotlivé odrůdy mezi sebou. Ideálními k uskladnění ovoce jsou prostory s teplotou 0 – 5 ^oC a relativní vzdušnou vlhkostí kolem 90%. Je žádoucí je desinfikovat oxidem siřičitým – vykouřit. Zlikvidujeme tak choroboplodné zárodky. Bedýnky s ovocem kontrolujeme alespoň jednou týdně a kazící se plody ihned odebereme ke zpracování.

Sklízíme pozdní odrůdy stolní a moštové vinné révy.

Keře opadavé listnaté – nakupujeme a vysazujeme, podle potřeby pohnojíme. Choulostivé druhy namulčujeme vhodným substrátem, nebo spadaným listím.

Korunky stromkových růží po opadu listí pročistíme, dlouhé výhony zakrátíme a celé zabalíme do netkané textilie, nebo jiného materiálu, který je ochrání před mrazem. Také zkontrolujeme úvazek k opoře. Nebo je po staru odvážeme od opory a ohneme k zemi. Korunku zahrneme půdou tak, aby krček byl pod vrstvou cca 15 cm vysokou.

Zkontrolujeme keřové růže. Některé ještě kvetou, pak odstraníme pouze odkvetlé a uschlé části. Ty se šípky pouze očistíme. Ostatní můžeme mělce seříznout. Řez růží nás čeká až v předjaří. U dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa) nahrneme zeminu ke krčku , tak aby byl 10cm pod povrchem a do ½ výšky keře zasypeme listím, aby nevymrzly.

Keře stálezelené listnaté – chráníme před zimním sluncem zástěnami, před mrazem kompostovým mulčem. Stále je občas zaléváme. Kyselomilné přihnojíme rašelinou.

Stromy – také nakupujeme, vysazujeme, přivazujeme k opoře, chráníme před okusem. Pohnojíme draselnými hnojivy zvláště javory, které pak krásně vybarvují listy.

Sklízíme poslední zeleninu. Na záhonu necháme pórek, pozdní kapustu, kapustu kadeřávek, růžičkovou kapustu a do -5^oC i celer. Tyto zeleniny můžeme sklízet postupně i po přemrznutí.

Dýně sklízíme až jsou zralé. To bezpečně poznáme podle stopky, která se sama začíná scvrkávat a vysušovat.

Záhony důkladně pročistíme, pohážeme kompostem a nahrubo zaryjeme. Půda promrzne do hloubky a zachytí více vláhy ze sněhu. Také zapravujeme porosty zeleného hnojení. U lehkých půd hlouběji, u těžkých mělko.

Můžeme vyset zelené hnojení a také polníček, který budeme sklízet až do jara.