Živý plot vyžadující zmlazení a dosadbu

Dříve se běžně doporučoval řez dřevin v zimě a to dokonce bez ohledu na mráz.

Odborné názory se vyvíjejí a dnes dendrologové doporučují nechat řez až na předjaří. Kdy jsou již rostliny nachystané na pučení a rašení, míza začíná proudit a dřevina je schopná ránu poměrně rychle zacelit.

Pokud řežeme v zimě, tak dřevokazné houby a škůdci dostávají nemalý náskok. Rostliny "tvrdě spí" a mohou se bránit až na jaře.

Bohužel praxe je taková, že v předjaří bývá velmi mnoho jiné práce na zahradě a řez dřevin bychom nemuseli stihnout včas. Proto často volíme kompromis. Zimní řez provádíme, ale jen u poměrně odolných opadavých druhů a za bezmrazého počasí.

Které dřeviny, tedy můžeme řezat?

Ty, které kvetou na nových letorostech (v létě a na podzim) a ty, které dobře regenerují a na květech nám u nich nezáleží (často živé ploty).

Jsou to především:

Tipy:

• Řežeme VŽDY čistými nástroji. Řezem se rostlina poraní a snadno se na ni přenesou viry, bakterie a houby způsobující nejrůznější choroby.
• Před řezáním živých plotů si natáhneme pomocný provázek, podle kterého vedeme řez. Nevzniknou nám "schody".
• Neřežeme druhy kvetoucí brzy na jaře - sebe bychom připravili o krásné květy a včely o potravu.
• Jehličnany a stálezelené rostliny tvarujeme až za vegetace.

Konečně jsme se dočkali pravé zimní nálady s mrazy a sněhem.

Naše zahrady a příroda se radují. Sníh vytvoří zásobu vody na jaro, ochrání citlivější rostliny před zimním sluncem, pomrzne nemalé procento škůdců...

A také máme dokonalý přehled o tom, co se děje na zahradě - sledujeme stopy ve sněhu! A máme o zábavu postaráno...

Zima pod Květnicí

Pokud jsme na podzim zahradu dobře připravili, tak nemáme mnoho práce:

• Setřásáme mokrý sníh z větví malých stromků, aby se nepolámaly.
• K choulostivým druhům a na skalku sníh ještě přihrneme.
• Obejdeme všechny záhony opatřené nástylkami z chvojí a popřípadě je opravíme.
• Odstraňujeme nafoukané listí z jezírka a obnovujeme otvory v ledu.
• Pokud jsme nesvázali sloupovité druhy dřevin, tak to ještě rychle uděláme. Korunu by mohl těžký sníh "rozježit" až rozlámat.
• Pokud nemrzne a je zrovna i sucho, tak zaléváme stálezelené dřeviny (listnaté i jehličnany) a to odstátou vodou - ne ledovou!
• Kontrolujeme ochranu kmenů před sluncem a před zajíci a srnkami. Dle potřeby opravíme. Také vyzkoušíme pevnost úvazků.
• Pokud není sníh, tak okolí letos vysazených rostlin opatrně přišlápneme - mohl je vytáhnout mráz.
• Podíváme se, jestli jsou všechny nádrže na vodu prázdné a jestli se do nic nenachytal sníh a voda. Mohly by při mrazu puknout.
• Prohrábneme nástylku pod stromy - bydlí - li tam myši a hraboši. Pokud ano, zvolíme některou z metod vystěhování...
• Podle stop ve sněhu zjistíme kudy, kam a kdo chodí... Pokud nám připadají některé rostliny v ohrožení, tak je překryjeme drátěným králičím pletivem.

Poslové jara

Předesílám, že barborky tradičně rychlily pouze dívky toužící po vdavkách. Pokud jim třešňové květy vykvetly na Vánoce, měly vyhráno a příští rok se určitě provdaly! Zvyk rychlit dřeviny se ale tak rozšířil a získal oblibu mezi lidmi, že původní věštecký význam vyprchal.

Co rychlíme?

Především druhy a odrůdy rodů Prunus (třešně, višně, meruňky, švestky, trnky), Syringa (šeříky), Forsythia (zlatice), Viburnum (kalina). A to řezané větve, ale i celé rostliny v květináčích (ty po skončení kvetení udržujeme v teplotách kol. 15^oC a na světle až do jara).

Kdy začít?

Ideálně 3-4 týdny před svátky Vánočními. Takže v týdnu kolem svaté Barbory.

Jak na to?

Vybereme si silné a od pohledu zdravé výhony o délce cca 60cm se založenými květními pupeny. Ty bývají nejvíce z osluněné strany keře/stromu ve vyšších prtiích a mívají kulatější tvar, než pupeny se základy listů.

Stříháme čistými zahradnickými nůžkami z vlastních dřevin, nebo u přátel - skvělý důvod k pohodové návštěvě před Vánoci! Než orvané keře na sídlištích, tak raději nic.O chráněných územích nemluvě...

Doma si připravíme čistou nádobu, naplníme chladnou vodou, výhony hodně ze šikma seřízneme a ihned postavíme do nádoby! Teplota zpočátku vyšší - kolem 25^oC a ve třetím týdnu trochu nižší - kolem 15-20^oC. Pokojová teplota je dostačující. Vodu pravidelně měníme - ideálně každý den. Žádoucí je i přidat do vody přípravky pro prodloužení trvanlivosti řezaných květů.

Také obnovujeme řez, který se může zanášet nečistotami a bakteriemi a ty by mohly bránit nasávání vody. Vhodná je také vyšší vzdušná vlhkost - kolem 80%. V panelových bytech bývá kolem pouhých 45%. Proto požijeme některou z metod zvýšení vlhkosti vzduchu...

Možné obtíže...

• větvičky nevykvetly, mají pouze listy: vybrali jsme větvičky bez květních pupenů
• květy brzy vykvetly a hned opadaly, rašící lístky osychají: příliš vysoká teplota, nízká vzdušná vlhkost, kontrolujeme čistotu vody a řeznou ránu obnovujeme!
• hnědnutí a zasychání výhonů a pupenů: na vině jsou houbové a bakteriální choroby

Všem Vám přeji hodně zdaru a pouze žádoucí svatby!

Své zkušenosti s rychlením barborek můžete napsat do komentáře zde...

Králíci v kotci. Zajíci se špatně fotí.

Je čas na podrobnou prohlídku dřevin na zahradě.

Zkontrolujeme úvazky k oporám. Dbáme na to, aby nebyly příliš volné, nezarůstaly do kůry ani kůru neodíraly.

Popínavé dřeviny přivážeme a ořežeme uschlé části, s řezem počkáme na předjaří.

Sloupovité kultivary jehličnanů koncem listopadu v koruně svážeme tak, aby je případná bohatá sněhová nadílka nerozlámala.

Pokud na zahradě řádí zajíci, tak nezapomeneme obalit kmeny králičím pletivem až k zemi. Drátěný plot by měl zasahovat až 20cm pod zem, aby se nepodhrabali!

Pokud naše zahrada sousedí s volnou krajinou (polem, lesem) můžeme zvěři za plotem (v dostatečné vzdálenosti) v tuhých zimách přilepšit senem, ovocem, ořezanými mladými větvemi a pod. a tím je odlákat od zahrady. Kůra a větve stromů je pro ně zpravidla krajním způsobem, jak zahnat smrtící hlad.

Zimostráz pod sněhem

Průběžně kontrolujeme stálezelené drřeviny listnaté i jehličnaté. V případě prosychajícího substrátu a bezmrazého počasí je důkladně zalejeme.

V zimě totiž zpravidla nezmrznou, ale uschnou!

Z jehlic a listů se neustále odpařuje voda, kterou ze zmrzlé půdy nemohou doplňovat. Proto stálezelené dřeviny trpí nejvíce za slunečných dní s mrazy, bez sněhové pokrývky. Pomoci jim můžeme důkladnou zálivkou na podzim, kdy si rostliny mohou vytvořit určitou zásobu vody a potom i zálivkou za bezmrazých suchých dní v zimě. Pomocí jsou i zástěny chránící dřeviny před zimním sluncem. U přízemních druhů pomáhá překrytí chvojím.

Pokud si chceme tuto práci a starost ušetřit, vysazujeme dřeviny na vhodná stanoviště, popřípadě se rovnou vyvarujeme nákupu těchto druhů.

Kromě stálezelených jsou na holomrazy citlivé i některé opadavé keře. Zpravidla ty, které pochází z teplejších oblastí, nebo z míst kde jsou zimy bez sněhu vzácností. Jsou to především dřevité pivoňky (Paeonia sp.), ibišky (Hibiscus sp.), tamaryšky (Tamarix sp.) a komule (Buddleia sp.). Chráníme je mulčem z listí, nebo kompostu o vrstvě 20cm v prostoru předpokládaných kořenů a u krčku rostlin.

Velkokvěté popínavé plaménky (Clematis sp.) mulčujeme nejčastěji slámou a je vhodné obalit i nadzemní část až do výšky 1,5m.

Živé ploty z jehličnanů můžeme ještě v listopadu seřezávat.

Keře opadavé listnaté – nakupujeme a vysazujeme, podle potřeby pohnojíme. Choulostivé druhy namulčujeme vhodným substrátem, nebo spadaným listím.

Korunky stromkových růží po opadu listí pročistíme, dlouhé výhony zakrátíme a celé zabalíme do netkané textilie, nebo jiného materiálu, který je ochrání před mrazem. Také zkontrolujeme úvazek k opoře. Nebo je po staru odvážeme od opory a ohneme k zemi. Korunku zahrneme půdou tak, aby krček byl pod vrstvou cca 15 cm vysokou.

Zkontrolujeme keřové růže. Některé ještě kvetou, pak odstraníme pouze odkvetlé a uschlé části. Ty se šípky pouze očistíme. Ostatní můžeme mělce seříznout. Řez růží nás čeká až v předjaří. U dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa) nahrneme zeminu ke krčku , tak aby byl 10cm pod povrchem a do ½ výšky keře zasypeme listím, aby nevymrzly.

Keře stálezelené listnaté – chráníme před zimním sluncem zástěnami, před mrazem kompostovým mulčem. Stále je občas zaléváme. Kyselomilné přihnojíme rašelinou.

Stromy – také nakupujeme, vysazujeme, přivazujeme k opoře, chráníme před okusem. Pohnojíme draselnými hnojivy zvláště javory, které pak krásně vybarvují listy.