S výsevy zeleniny jsme začali už koncem února a pokračujeme...
Vyséváme do skleníků a do truhlíčků na oknech - papriky a rajčata pro výsadbu v 1/2 V a také bazalku. Vysazujeme sazenice salátu, kedluben a květáku
Do pařenišť vyséváme pór, celer, salát, ředkvičky, ředkev, kedlubny, brokolici a ranou mrkev.
- Pařeniště i skleníky pravidelně větráme za teplého počasí. Zaléváme jen opatrně a vždy za slunečného počasí aby rostlinky brzy oschly.
Pokud to počasí dovolí, začneme připravovat záhony na výsadbu sazenic a rané výsevy letních salátů, hrachu polního a všech košťálovin, rané a středně rané mrkve, pažitky, špenátu, bobu zahradního, ředkvičky, cibule a kopru.
Na připravené záhony za pěkného počasí sázíme sazečky cibule, stroužky česneku a kořenové řízky křenu.
Tipy:
- záhony připravíme důkladně a povrch namulčujeme kompostem, který zabrání výparu a zbrzdí plevele. Po výsadbě povrch záhonu mulčujeme různými materiály, které zabrání růstu plevelů.
- při výsevech drobných semínek si pomůžeme jejich smícháním s jemným suchým světlým pískem v poměru 1:2. Snáze se nám vysévá a díky písku vidíme, kde už je oseto.
- při výsevu mrkve a pastináku se osvědčila jako značkovací plodina ředkvička (rychle vzchází), která se vyseje velmi řídce do řádku k semenům mrkve (ta vzchází až za 25-35 dní).
- kopr vyséváme rozhozem na osázené záhony
VŽDY dodržujeme osevní postupy a chráníme půdu před vyčerpáním a zasolením.
Pamatujme, že 1cm půdy vzníká 100 let a přitom jej snadno spláchneme při jediné zálivce...
V zimním období jsme více ohroženi nedostatkem vitamínů a minerálů. Pomoc je snadná, stačí využít vyšších teplot a zásobních látek ukrytých v semenech a kořenech rostlin.
Můžeme nechat naklíčit nejrůznější semínka a pak je zkonzumovat buď v syrovém stavu, nebo uvařená.
Osvědčené druhy: čočka, hrách, cizrna, mungo fazole...
Postup: Je třeba nechat semena nasáknout vodou - dáme je do nádoby a po vrch zalijeme vodou, necháme cca 8 hodin. Poté vodu slijeme a semena rozprostřeme na plech. Pokud by začala osychat, tak je trochu podlijeme vodou. Klíčící rostlina potřebuje vzduch - nesmí být celá ponořená - začala by hnít!
Úplně nejsnadněši způsob - bez obav z hnití - je nechat semena naklíčit v klíčidle - viz. foto. Spodní nádoba se naplní vodu, semena se připraví stejně, jako v předchozím případě a poté se nasypou do nádobek s otvory. A do dvou dnů začnou klíčit.
Můžeme si také vypěstovat malé rostlinky a použít je jako koření:
Osvědčené druhy: řeřicha setá, hlávkový salát
Postup: nasypeme semínka na misku s mokrou vatou a necháme je vzejít, vatu udržujeme stále vlhkou. Salát vysejeme do truhlíku a zaléváme, necháme na světle vzejít a pak sklízíme.
Také si můžeme narychlit některou zeleninu a bylinky:
Osvědčené druhy: pažitka, petržel naťová, bylinky (máta, šalvěj...)
Postup: rostlinky v květináčích přeneseme do tepla, kořen petržele zasadíme do květináče s pískem (omezíme hnití), zaléváme a necháme na světle narašit
Dobrou chuť!
V listopadu rychle sklidíme co zůstalo z října: mrkev, celer, kořenovou petržel, čínské zelí, pór.
Výbornou metodou skladování je napíchání kořenové zeleniny do hromady písku ve sklepě.
Před uskladněním kořeny nikdy neumýváme, pouze je nahrubo očistíme od zeminy.Listy mrkve, celeru a petržele neřežeme, ale ukroutíme.
Na záhonech zůstávají zimní odrůdy růžičkové kapusty, hlávkové kapusty, salátu. Je vhodné je chránit před holomrazy mulčem z listí nebo smrkového chvojí.
Sklízíme poslední zeleninu. Na záhonu necháme pórek, pozdní kapustu, kapustu kadeřávek, růžičkovou kapustu a do -5oC i celer. Tyto zeleniny můžeme sklízet postupně i po přemrznutí.
Dýně sklízíme až jsou zralé. To bezpečně poznáme podle stopky, která se sama začíná scvrkávat a vysušovat.
Záhony důkladně pročistíme, pohážeme kompostem a nahrubo zaryjeme. Půda promrzne do hloubky a zachytí více vláhy ze sněhu. Také zapravujeme porosty zeleného hnojení. U lehkých půd hlouběji, u těžkých mělko.
Můžeme vyset zelené hnojení a také polníček, který budeme sklízet až do jara.


Přidat komentáře